2. díl - NetBeans IDE a první konzolová aplikace
V minulém tutoriálu jsme si řekli něco o jazyce jako takovém a také jsme pochopili, jak Java funguje. Dnes se zaměříme hlavně na IDE NetBeans, ukážeme si, jak se instaluje, používá a naprogramujeme si jednoduchou konzolovou aplikaci.
Instalace
Nejprve si musíme stáhnout tzv. JDK (Java Development Kit), je to soubor základních nástrojů, které potřebujeme pro vývoj v Javě. Ten nalezneme na http://www.oracle.com/…s/index.html . Na stránce zaškrtneme, že souhlasíme s licencí, a vybereme JDK pro váš operační systém (nejčastěji Windows 32bit nebo 64bit, podle vaší verze operačního systému). Instalaci odklikáme (vynextíme), není třeba nic nastavovat. Je možné, že se s instalací spustí instalace dalších komponent, ty také odklikáme.
Nyní stáhneme samotné NetBeans IDE. IDE je zkratka Integrated Development Environment (integrované vývojové prostředí) a jednoduše řečeno se jedná o aplikaci, ve které píšeme zdrojový kód a pomocí které potom naši aplikaci testujeme a ladíme. Pro Javu existuje IDE několik, doporučuji začít s NetBeans, pro zájemce je tu popsáno i používání IDE Eclipse a Intellij IDEA.
Na adrese http://netbeans.org/…s/index.html stáhneme verzi pro vývoj v Java SE, která značí Java Standard Edition. Nainstalujeme (instalaci opět odklikáme) a spustíme.
Zálohování a verzování
Kromě IDE programátor potřebuje nějaký nástroj, který bude zálohovat a verzovat jeho práci. Nemůžeme se spolehnout na to, že program prostě budeme ukládat, protože jsme lidé a ne stroje. Lidé dělají chyby a když přijdete o několikadenní nebo dokonce několikatýdenní práci, může to zabolet. Je dobré naučit se na toto myslet hned od začátku. Velmi doporučuji program DropBox, který je extrémně jednoduchý a sám vaše soubory verzuje (tedy zachovává změny v čase a je možné se vrátit ke starším verzím projektu) a zároveň synchronizuje s webovým úložištěm, i kdyby jste si projekt omylem smazali, přepsali, ukradli vám notebook nebo vám zkolaboval pevný disk, vaše data zůstanou v bezpečí. DropBox také umožňuje sdílet jeden projekt mezi více vývojáři. Více o DropBoxu viz tento článek, který obsahuje zároveň pozvánku do DropBoxu s 0,5 GB prostoru navíc.
Jako další verzovací nástroj se hojně používá GIT, jeho nastavení by ale vydalo na samostatný článek a DropBox pro naše účely bohatě postačuje.
Vytvoření projektu
Spustíme NetBeans a v aplikačním menu zvolíme položku File -> New Project.

V okně New project vybereme z Java - Java Application. Jako jméno aplikace zvolíme PrvniAplikace. V Dropboxu si vytvořte nějakou složku na vaše projekty, např. Java. U lokace pomocí tlačítka Browse vybereme složku C:\Users\vase_jmeno\Dropbox\Java. Nějakou dobu zůstaneme u konzolových aplikací (příkazová řádka), protože k jejich obsluze potřebujeme minimální znalosti z objektového světa a jsou tedy ideální k naučení základů jazyka. Okno by mělo vypadat asi takto:

Formulář potvrdíme.
Ovládání NetBeans
V NetBeans se nám založil nový projekt. Já jsem okno hodně zmenšil, aby
se mi sem vešlo 

Zajímat nás bude zejména prostřední okno, do kterého nám NetBeans vygeneroval kostru zdrojového kódu. Možná může být překvapením, že nezačínáme s prázdným oknem, ale rovnou s kusem kódu. Proč tomu tak je pochopíte, až si kód alespoň intuitivně vysvětlíme, vše bude vysvětleno během seriálu a některé části jsou na pochopení poměrně složité, proto nám zatím bude stačit vědět, že tam prostě jsou.
Package a class zatím nebudeme řešit, spokojíme se s tím, že je to určitý způsob, jak se aplikace v Javě strukturují. Klíčová pro nás bude metoda main, mezi ty složené závorky pod ní (tedy do jejího těla) budeme psát náš kód. Main je vyhrazené slovo a Java ví, že má po spuštění aplikace vykonat právě tuto metodu (může jich tam být totiž více, ale o tom opět později). Vlastně můžeme zatím ignorovat úplně všechno až na tělo metody main.
Druhým důležitým prvkem v okně pro nás bude zelené tlačítko Play v horní liště, které program zkompiluje a spustí. Můžete si to zkusit, protože náš program zatím nic nedělá, hned se zase vypne. Spuštění můžeme provést též klávesovou zkratkou F6.
Hello world
Je zarytým zvykem, že prvním programem v nějakém novém jazyce bývá tzv. Hello world. Jedná se o program, který jakýmkoli způsobem uživateli zobrazí hlášku "Hello world", případně nějaký podobný text. Opět zopakuji, že příkazy budeme psát do těla funkce main.
K výpisu textu slouží:
System.out.println("Text");
System je tzv. třída. Pojmem třída budeme zatím chápat soubor nějakých příkazů, příkazům se v Javě říká metody. System tedy obsahuje metody k obsluze vstupů a výstupů. Na výstupu (out) voláme metodu println, která vypíše text. Vidíme, že metodu na třídě voláme pomocí operátoru tečka. Každá metoda může obsahovat nějaké vstupní parametry, které se zadávají do závorky a jsou oddělené čárkou. V případě metody println je parametrem text k vypsání. Textu budeme říkat textový řetězec nebo jen řetězec (anglicky string) a budeme ho psát do uvozovek, aby tomu Java rozuměla a nezaměňovala ho s jinými příkazy. I kdyby metoda neměla žádné parametry, je závorka za ní povinná a byla by prázdná. Příkazy píšeme na samostatné řádky a za každý píšeme středník. Naše metoda main tedy bude nyní vypadat nějak takto:
public static void main(String[] args)
{
System.out.println("Hello devbook!");
}
Program spustíme pomocí klávesy F6.

Gratuluji, právě jste se stali programátorem
To bude pro dnešek vše,
příště se podívame na základní datové
typy a vytvoříme si jednoduchou kalkulačku.
Dnešní projekt je přiložen jako soubor na konci článku, i u dalších
tutoriálů budu vždy výsledek přikládat ke stažení. Doporučuji si ale
nejprve projekt vytvořit pomocí tutoriálu a ke stažení se uchýlit jen v
případě, když vám něco nepůjde. Pokud program hned jen stáhnete, nic se
nenaučíte 
Stáhnout
2. díl - NetBeans IDE a první konzolová aplikace
167x
(17.83 kB)
Program je včetně zdrojových kódů
v jazyce java
Autor se informační technologie naučil na Unicorn College
- prestižní soukromé vysoké škole IT a ekonomie.


Tisk


